Listopad 2014

Znalá způsobů

24. listopadu 2014 v 1:41 | Echeverdie |  Affected to be cool
Zadíval ses na mě a šel přímo za mnou. Věděla jsem o co ti jde, až moc dobře znám tenhle typ kluků. Jdeš se opít a přitom oplodníš nějakou nevinnou šestnácku, co se teprve začíná orientovat ve společnosti. Jenže já nebudu tvůj dnešní úlovek, tohle už mám za sebou a se společností jsem velká kámarádka.


...........

A tak se prostě otočím a odejdu, než ke mě stačíš dojít.

They can't dress me

23. listopadu 2014 v 1:03 | Echeverdie |  Affected to be cool
Má to smysl? Já už nevidím jedinný důvod se snažit, fakt že ne. Protože čím víc se snažím, tím víc se jim podobám a já nechci být jako oni. Ale proč se chci vůbec odlišovat?

(druhá strana nemusí být vždy ta po smrti)

One more time

22. listopadu 2014 v 16:38 | Echeverdie |  Affected to be cool
Byla ses jen tak proběhnout,
nebos mne chtěla získat,
každé ráno jdu si sednout,
na tebe se dívat.

Nikdy sis mě nevšimla,
že by to byl osud?
Dnes pohledem jsi neuhla,
já chci tě vidět znovu.

Příští ráno bude jiné
a nějak tě zaujmu,
že se spolu seznámíme,
však já si tě zas najdu.

Potom půjdem na skleničku,
já tě lehce opiju,
domů půjdem na chviličku,
do tebe se dostanu.

A ty budeš slabě vzdychat,
náramně si užívat,
nakonec pak štěstím vzlykat
a začneš mne milovat.

A já tě začnu využívat,
všude možně podvádět,
jen mě budeš sponzorovat,
slabě věřit v jediné.

Ale pak si uvědomíš,
že tvá krása zmizla hopem,
svislá prsa uvidíš,
radši půjdeš za doktorem.

Že zbouchnul jsem tě,
najednou si uvědomíš
a jen opustit chceš mě,
k odvaze se nedostavíš.

A tak šťastná žít nebudeš,
strach ti víc nedovolí,
bojíš se, že sama budeš
a co s dítětem se bude dít.

Nakonec zestárneme spolu,
i když půjde jenom o zvyk,
naše kráska dostane ebolu,
nebe chtělo její nosík.

A tak se zbavíš pout,
co tě ke mně vázaly,
ve třiceti jdeme před soud,
oficiálně se rozejít.

A ty v zapomnění budeš šťastná,
druhá šance je vždy lepší,
a já zopakuji to znova,
jen s holkou mladší, hezčí.

Dovolte mi se představit

18. listopadu 2014 v 19:34 | Echeverdie |  Still opened book
Takže, dovolte mi se představit. Jméno z panického strachu, asi jako každý druhý blogger, vynechám. Zároveň i město mého působiště a veškeré jména, které zde použiji, budou smyšlené. Studuji střední a celkem si to užívám. Až na problémy, které trýzní mojí duši a o kterých zde píši. Málokdo o nich ví a proto mám potřebu to někomu vecpat, jsem dost otevřený člověk.

Ve zkratce si udělejte rychlou představu o mé osobě, protože to je podle mě dost základní krok na který jsem pozapomněla.

Vegetariánka, co dává letáky do obchoďáku na maso do mrazáků. Letáky, to znamená, že jsem si vyrobila obrázek, který říká koukni se na mě a pak mě sežer + lehce nezajímavý text, že v dnešní době už není potřeba taková spotřeba masa a že by se mohla omezit, né s tím přestat, to se nemá šanci stát. Přesto to nebudu podporovat!

Také jsem začala lehce experimentovat se svými vlasy, neberte to tak, že mám scene střih a černý nehty a nejvíc cool oblečení v okolí. Prostě normální hnědé vlasy obarvené na blond jsem obarvila na modro, spíš z nudy, než pro nějaký vyšší důvod. Ale vidím to jen do Vánoc,(tajemství.. bylo to hlavně protože jsem věděla, že osobě o které se zmiňuji níže, se to bude líbit.. a hádejte co: zabralo to!! )

Jo abych nezapomněla, taky jsem do začátku léta pracovala v McDonald's a teď začátkem prosince se tam vracím. Ano, pořád jsem vegetariánka a neměla bych to podporovat, ale snažím se to prostředí poznat a lepší cestou to už nejde.

A to nejdůležitěší. Asi vás už podle pár přechozích článků, nebo po mém popisu napadlo, že budu lesba. Nechci škatulkovat, do této doby mi byly celkem jedno a ani teď se to nemění. Vlastně do teď jsem měla kluků na svůj náctiletý věk dost, nechci se chlubit, ale nejsem vztahová a vždycky jsem nenašla důvod proč mu nedát hned na druhé schůzce. Jak to nazval kamarád, asi jsem vždycky toužila, že z toho něco víc bude. Nebylo, ale to se dalo čekat, že ano. Prostě jsem lehce naivní. A že bych byla sexulíbivá se taky říct nedá, protože sex mi nevadí, ale nevyhledávám ho. Jen se mu nebráním.

Ale to bylo do teď, protože ona všechno změnila. S kamarádkou jsme naše přátelství prohloubily a já jsem trošku více zmatená. Né jen svojí orientací, ale i její. Přesto vím, že bych s ní asi chtěla víc, než jen ty dvě noci spolu. Jenže nevím, strach to dát najevo jak jí, tak okolí je velký. Takže se uvidí. Každopádně uvidíme, co se z toho vyvine. Nicméně jen jí patří složka Recover.

Složky Affected to be cool a Still opened book jsou dle mého aktuálního rozpoložení, nemají nějaký hlubší smysl.

19:20

16. listopadu 2014 v 19:36 | Echeverdie |  Recover
Jop a bylo to tu znova. Jsi úžasná, panebože jak já chci víc. Já chci s tebou víc... Po dlouhý době osoba, se kterou bych chtěla vztah. Zvláštní co? protože po těch zneužívajících arogantech, jsi to nejlepší co mě potkalo. Ty modrý vlásky mám především kvůli tobě. Věděla jsem, že se ti budou líbit. A měla jsem pravdu. Budu se snažit o víc, toť slibuju. Protože kdo by tě nechtěl? dost se ale bojím absence tvých zkušeností. Mě nevadí, naopak mi přijdeš dokonalá, ale budeš mít chuť to s ním zkusit. Skýmkoli toho pohlaví a to je to, co ti já nemůžu nabídnout, i když bych sebevíc chtěla. Ach jak já jsem v tobě uvězněná. Ale jakej vlastně spolu máme vztah? dost jako kámošky s výhodama. Ale znáš ten všeobecně známej fakt, že i do tohoto vztahu dává vždycky jeden víc, než druhý. Nicméně když se zamyslím, vlastně mi tahle forma vztahu i vyhovuje, i když se děsím doby, kdy si někoho skutečně najdeš... V hlavě se mi odehrávají neskutečný scénáře. Je to idylicky vtipný. Jako my obě.

Hymnus na tě, lásko

13. listopadu 2014 v 19:23 | Echeverdie |  Recover


Okouzlilas nás
a nejenom srdce mé,
přes oči jsi mi dala pás,
chci tě vzít do postele.

Rozkročit se nad tebou,
obemknout tě koleny,
nechat unášet se tmou,
naše duše byly zvoleny.

Prožít nejkrásnější večer,
vychutnat si touhu bytí,
chci propíchnout tě mečem,
aby ozvalo se vytí.

Kráčím osamocena krajinou,
měsíček mi šeptá lásky,
že já byla zvolenou,
tahat tě za vlásky.

Že nejistota mezi námi není,
citím si být jistá naším poutem,
tak na přikrývku si lehni,
umučím tě svojím kouzlem.

Protože celou věčnost máme,
mládí nás neomezí,
make you, oslovit mě pane,
vznášíme se na pomezí.

A pak náhle přestávám,
chci si tě víc vychutnat,
ďábelský mám v hlavě plán,
donutit tě mě milovat.

Přiměju tě empatii,
abys mě pochopila,
skleničku lásky naliji,
dohlidnu, abys to vypila.

Poloopětovaná láska mě neuspokojí,
budu stále hledat dál,
jak přivést tě na cestu mojí,
spolu najdem svatý grál.

Otevřu ti oči,
ukážu ti svůj pohled,
tak pojď se mnou skočit,
nabo žárlivostí budu hořet.

Ty mou touhu rozpaluješ,
zároveň se nepopálíš,
ten můj zápal obdivuješ,
bytí se mnou si teď zvolíš.


Zrádce

11. listopadu 2014 v 18:11 | Echeverdie |  Affected to be cool

Poslouchalas písničky,
přelétla mě pohledem,
způsobím ti bolístky,
skopal bych tě kolenem.

Přec si mne nevšímáš,
však já nemohu odolat,
proč tak krátkou sukni máš?
pokud nechceš mě přikovat.

V hlavě rodí se mi plán,
jak si tě pro sebe získat,
tvůc culíček sledován,
začínám tě lískat.

Tvýma očima provrtán,
strkám tě do sklepa,
už navždy jen tvůj pán,
budeš moje sukuba.

Denní světlo bude vzácné,
však když hodně hodná budeš,
ukáži ti, co je krásné,
že vždy znova chtít mě budeš.

Budu tvoje nová droga,
zároveň tvůj věznitel
a ty ochočená doga,
navždy věčný ničitel.

Protože jsi to zkazila,
zneužila mé věrnosti,
nůž do srdce sis vrazila,
co s tvým tělem provésti?

Ani nevím, cos měla ráda,
kromě polohy zezadu,
jaký pohřeb by sis přála?
kam jenom tě zahrabu.

Nebudem si nic nalhávat,
přece jsem tě nemiloval,
s kým si budu pohrávat?
až strčím tě tam za val.

Celou věčnost budeš hnít,
než tě někdo objeví,
o tvé sestře začnu snít,
přec jenom tě nahradí!

19:29

10. listopadu 2014 v 20:25 | Echeverdie |  Recover
Ona je samotným pozemským ztělesněním krásy. Že bych ji už nikdy neměla mít? Ani náhodou, tohle chci znova, protože to bylo úžasné. Možná si to jen moje paměť idealizuje a dělá hezčí, ale to nemění ten fakt, že tě chci znovu krásko. Být vedle tebe a nebýt s tebou mě ubíjí. Vnitřně mě to týrá, zároveň chápu, jestli to tak necítíš. Avšak kdyby ne, proč by jsi to dělala? protože pocit, že by se ti to nelíbilo, mám minimální. Bojíš se to dát víc najevo? já taky. Proto ti to sděliju pomocí týhle sračky, i když tvoje šance na přečtění jsou minimální. Přesto mám strach ti to sdělit jinak. Bičíku, bičenko... jestli to tak necítíš, ignoruj to a já se s tím srovnám, když nebudeš dávat náznaky, nebudu pokračovat... Nicméně, jestli toužíš se poznat lépe, a věř mi že mnohem lépe to dokážeme, dej mi to nějak najevo, nebo pokračuj v tom co děláš, protože i to je dostačující...

Jsi sluníčko mých šedých dní,
jsi měsíček vynikající nad hvězdami,
já jen vím, že chci tě víc,
chci si tě vzít znovu, paní.

Okey, zas aby to nebylo až tak zamilovaný, píšu to dva dny po naší změně. Sama nevím, co chci a jak to chci. Jen vím, že chci to znovu. A vím, že ti to dokážu udělat lepší, hezčí, tak aby se ti to víc líbilo... Mám strach, teoreticky to bylo tvoje poprvé a chci aby se ti to líbilo víc a mám strach, žes byla zklamaná. Že jsi zklamaná. Ach lásko, jak já jsem zmatená. Pořád si nemyslím, že bych tíhla k téhle části populace, ale každopádně se dalším experimentům s tebou nebráním. Just let me know.

Sklenička sody

4. listopadu 2014 v 20:30 | Echeverdie
Viděl jsem ji sedět na baru,
lehce zamyšlený pohled,
bůh ví, kde beru odvahu,
radši nachám si dolejt.

Pak řekl jsem si yolo vole,
nemá smysl jenom zírat,
třeba to má ráda dole,
jak já na ní, chci se hýbat.

Zachytila poje pohledy,
snad neodmítne pozvání na drink,
objednal jsem si skleničku sody,
aby viděla, že jsem se neopil.

Možná to byl osud,
nebo podplacený čišník,
na můj návrh pojď odsud,
ukázala prostředník.



22:15

1. listopadu 2014 v 22:28 | Echeverdie |  Affected to be cool
Kolik času nám zbývá? Proč lidi dělají věci, co je nebaví? Nebudu to vysvětlovat, sama odpověď neznám. Jen vím, že teď rozhodně začínám kašlat na očekávání druhých a tímto se začínám chovat víc impulzivně, protože nikdo neví, jak dlouho tu ještě budu a i ten čas, který mám daný, je nedostačující. A rapidně nám dochází. Jak mě, tak lidstvu.