22:09

10. října 2014 v 22:10 | Echeverdie
Většina z nás si už tuto otázku nejednou položila, ať už po nevydařeném výletu, nebo před plánováním nějaké společenské události. A pokud ne, vsadím se, že nad tím popřemýšlíte po dočtení tohoto článku. Upřímně já zastávám názor, že plánovat věci by se mělo jen do určitého množství. Ono když máte za přítele organizéra, co plánuje i to, co si dá v restauraci vyhledané na googlu k jídlu, taky není výhra. Ale člověk potřebuje mít nějaký cíl, je to jeho přirozenost. Ale musíme odlišit plánování od snění. Kolik z nás si večer před spaním představuje, jaké to bude, až vyrosteme a odejdeme z domu a sami na sebe budeme přežívat, nebo až naše děti odejdou z domu a my najednou budeme mít přebytek peněz a volného času. Ať už v té či oné možnosti si plánujeme, co si koupíme, nebo kam pojedeme na dovolenou. Ale tohle plánovaní je prakticky celkem zbytečné, ovšem pomáhá naší psychice a to nemálo. Kdyby lidé nesnili, přestali by se snažit, protože tím by jejich životní cíl ztratil hodnotu. Proto se nechme unášet našemi představami o naší velice nepravděpodobné budoucnosti a nalezněme tím vnitřní klid. Naplánujme si, jak od zítřka budeme konzumovat jedině zdravé jídlo a každý večer si půjdeme zaběhat, protože už jen tím, že na to myslíme a plánujeme to, se cítíme vnitřně uspokojeni. Ať už to pak splníme, nebo ve většině případů ne.
A teď se podívejme na druhou stranu plánování jisté budoucnosti, našich výletů, plánů na odpoledne s přáteli. Když už si jednou udělám nějaké reálné plány, většinou je dodržím a nezmatkuji a jsem vnitřně vklidu, protože už vím, co očekávat. Zbavíme se stresu, nebo ho aspoň stáhneme na snesitelnou a zdraví méně škodnou hladinu. Neztrácíme čas čekáním, ať už na spoje MHD nebo na naše přátele, kteří neměli v plánu být celé odpoledne s námi. Uvědomme si, že času nemáme na plýtvání a proto bychom si ho měli pečlivěji rozvrhovat, ať jím neplýtváme čekáním, nebo koukáním na pořady, které nás ve skuečnosti ani nezajímají, ale nenaplánovali jsme si nic jiného a teď nikdo na nás nemá čas. Smutná, ale dosti obvyklá realita.
Ovšem taky musíme podotknout, že všechno není růžové a proto se budu držet slovy Gorgea Clemencea : ''Slovo? Úmysl? Myšlenka? Plán? Předsevzetí? Rozhodnutí? Úsilí? Houževnatost? Nikoliv. Čin je všechno - jen čin.'' A tím se dostávám ke svému předešlému článku o osobnosti. Nemá smysl něco plánovat, když to potom nedodržíme. Je to ztráta času a kolik času nám zbývá, abychom ho mohli takto vyplýtvat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama